Papež zakročil proti belgické řeholi schvalující eutanázii

Vatikán/Belgie. Svatý otec vyzval belgickou kongregaci Bratří milosrdné lásky z Gentu (Frères de la Charité de Gand), aby přestali s prováděním eutanázie v psychiatrických klinikách, které spravují. Tento řeholní řád letos v květnu oznámil, že lékaři v patnácti psychiatrických klinikách Belgie a Nizozemska, praktikují eutanázii.

Ve jmenovaných zemích státní zákony umožňují, aby lékař podal smrtící prostředky i psychiatrickým pacientům, pokud o to požádají. Je k tomu zapotřebí mínění třech lékařů a musí se jednat o situaci tzv. „nesnesitelného utrpení“. Belgický představený zmíněné řehole, Raf De Rycke, k tomu vydal tiskové sdělení, ve kterém píše, že eutanázie bude vykonávána pouze za podmínky, že bude chybět „rozumný alternativní postup“, přičemž každá žádost je zkoumána s „maximální obezřetností“. Respektujeme „svobodu lékařů přistoupit či nepřistoupit k eutanázii – vysvětluje belgický řádový představený – poněvadž tato svoboda je zaručena zákonem.“

Generální představený Bratří milosrdné lásky, René Stockman, sídlící v Římě vydal hned v květnu prohlášení, kterým takovéto počínání označil za nepřípustné, protože eutanázie odporuje zásadním principům katolické víry. „Je to vůbec poprvé – stálo v jeho prohlášení – kdy nějaká křesťanská organizace tvrdí, že eutanázie je součástí výkonu lékařské profese, což je věrolomné, skandální a nepřípustné.“ Stockman také mluvil o velkém nátlaku, kterému je řád v Belgii vystaven, ze strany státních institucí, ale dodal, že „to v žádném případě neznamená, že bychom se mu měli podvolovat“. Přiznal rovněž, že sekularizace vede v Belgii k rozkladu řeholní kongregace. O pár týdnů později podpořili generálního představeného také belgičtí biskupové svým prohlášením.

O případu byl ihned informován Svatý stolec. Prostřednictvím vatikánské Kongregace pro společnosti zasvěceného života nařídil nyní papež František zmíněným řádovým nemocnicím, aby do konce srpna eutanázii přestaly praktikovat. V případě neuposlechnutí by následovaly kanonické tresty včetně exkomunikace. Řád Bratří milosrdné lásky z Gentu, založený roku 1807, působí ve dvaceti zemích světa a v jeho nemocnicích je poskytována péče 5 tisícům pacientů. Vliv řádu v samotných zdravotnických institucích je však nezřídka dosti mizivý.

Většina pacientů, kteří v Belgii žádají o eutanázii, jsou lidé trpící nádorovým nebo degenerativním onemocněním. Pacienti s psychiatrickou diagnózou žádající eutanázii tvoří jen 3% z celkového počtu 4 tisíc lidí, kteří se v Belgii každoročně uchylují k eutanázii. Tato praxe zaznamenala v posledních deseti letech prudký nárůst.

Svätá stolica zakročila proti eutanázii v rehoľných nemocniciach v Belgicku

Ilustračná snímka: Prípravky používané pri vykonávaní eutanázie – ANSA

11/08/2017 13:30

POSUŇ ĎALEJ:

Vatikán/Belgicko 11. augusta – Pápež František nariadil členom rehoľnej kongregácie s názvom „Bratia dobročinnej lásky“ (Frères de la Charité) skoncovať s umožňovaním eutanázie vo svojich psychiatrických nemocničných zariadeniach v Belgicku. Svätý Otec tak urobil prostredníctvom vatikánskej Kongregácie pre inštitúty zasväteného života, ktorej nariadenie v prípade neuposlúchnutia nesie so sebou kánonické dôsledky až po možnosť exkomunikácie.

Bratia dobročinnej lásky, kongregácia pápežského práva založená začiatkom 19. storočia v belgickom Gente, v súčasnosti pôsobí na piatich kontinentoch. V Belgicku prevádzkuje 15 psychiatrických nemocníc, vyše 50 bežných i špeciálnych škôl a niekoľko fyzioterapeutických stredísk.

V máji tohto roka regionálny predstavený v rámci Belgicka povolil lekárom v spomenutých psychiatrických nemocniciach vykonávať eutanáziu v zmysle civilných zákonov platných v krajine.

V Belgicku podobne ako aj v Holandsku zákon dovoľuje usmrtenie na vlastnú žiadosť mentálne chorého pacienta, ktorý je v stave „neúnosného utrpenia“, a to za súhlasu trojčlennej lekárskej komisie, v ktorej musí byť aspoň jeden psychiater.

Regionálny predstavený brat Raf De Dycke vo svojej smernici uviedol, že eutanázia sa v ich nemocniciach môže vykonať, s tým, že to môže byť len vtedy, keď nie je k dispozícii „rozumná alternatívna liečba“ a keď sa každá žiadosť o eutanáziu posúdi s „maximálnou starostlivosťou“.

Proti takémuto postupu belgického predstaveného ešte v máji zakročil generálny predstavený Bratov dobročinnej lásky so sídlom v Ríme, brat René Stockmann. Vyhlásil, že dovoliť eutanáziu znamená ísť proti základným princípom Katolíckej cirkvi.

„Toto je po prvý raz, keď nejaká kresťanská organizácia tvrdí, že eutanázia je bežným lekárskym výkonom a že spadá pod terapeutickú slobodu lekára“, uviedol generálny predstavený vo svojej odpovedi do Belgicka a dodal, že ide o počin „nelojálny, škandalózny a neakceptovateľný“.

Generálny predstavený René Stockmann, ktorý je sám lekárom a odborníkom v odbore psychiatrie, odsúdil silný vonkajší nátlak vyvíjaný v Belgicku na kongregáciu, aby eutanáziu vo svojich zariadeniach tolerovala. „Toto však neznamená, že sa máme vzdať“, vyhlásil brat Stockmann, pričom skonštatoval, že  „kongregáciu v Belgicku pustoší sekularizácia“.

V uplynulých mesiacoch si generálny predstavený vyžiadal jasný postoj zo strany belgických biskupov a po informovaní Svätej stolice začal vyšetrovanie prípadu. Začiatkom augusta tak dostali Bratia dobročinnej lásky príkaz prestať s vykonávaním eutanázie priamo z vatikánskej Kongregácie pre inštitúty zasväteného života a spoločnosti apoštolského života, orgánu Rímskej kúrie v službe Svätého Otca Františka.

Praktizovanie eutanázie v Belgicku za posledné desaťročie výrazne vzrástlo. Hlavná časť pacientov, ktorí o ňu v rámci Belgicka žiadajú sú chorí na rakovinu alebo na nervovo degeneračné ochorenia. Z celkového počtu 4000 osôb každoročne usmrtených v Belgicku eutanáziou tvoria psychiatrickí pacienti tri percentá. -jb-